Dopoledne. Oběd. Jedu do práce kolem muzejních staveb Dolních Vítkovic. Já je pamatuji "živé" i šachty. Z komínů šel plamen a dým a nad hlavami nám jezdily lanovky z uhlím, vlaky jezdily se žhavými ingoty. Na haldách byl oheň a dým nebo černě šedo. Na Fifejdách smrduté laguny a u Zárubku šlámoviště. Vzduch v celé Ostravě byl více či méně prosycen průmyslovým smogem. Snímky ostravských domů, které byly dříve jednotně šedočerné. Pod kostelem u Husova sadu čekám na trolejbus. Vážení. Mažu se, dostávám v práci hodně zabrat. To je starý pionýrský odznak. Za minulého režimu skautům samozřejmě nepřáli. Místo zrušeného Junáka, ale fungoval Pionýr. Vnesl do dětských duší, a to bylo to nejdůležitější, hodně pozitivních hodnot. Byl jsem pionýrem, jako tenkrát velká většina.