Po probuzení se cítím fajn. Ráno mám ještě obavy, že se slabost může vrátit, ale venku svítí slunce a to mi dodá energii! Vendulka ale dnes nějak nevstává a zdá se, že jí není dobře. Že bychom se v těch nemocech, takto vystřídali? V 9:30h mám sraz s asistentem Ondrou a velkou radost mi udělá, že je na promocích dnes jiná banda kameramanů, protože pan Havíř bych naposledy tak arogantní, že se mi ani fotit nechtělo. Dnes fotím trochu déle, protože zahraniční studenti se chtějí fotit v talárech se všemi v místnosti. Jsou tak nadšení, že mě tím až nakazili a já fotím přesčas zadarmo a vůbec mi to neva. :) Po příchodu k autu se nechám rozhodit dalším škrábancem. Nakoupím a vesele přetahuju fotky. Konečně jsem zase šťastný, že můžu fotit a že fotím. Dnes jsem si opět uvědomil, že to není focením, ale tím, jak dokážu udělat radost ostatním lidem. Už jen to, že jsem potřebný. Máte to taky tak?