Po dlouhém čekání konečně došlo k předání maturitního vysvědčení a protokolů o splnění písemných testů státních maturit. Samotný obřad byl jedna velká fraška. Podle podivného pořadí šla jako první pro vysvědčení třída 8.B (viz foto), ačkoliv by správně měla jít 8.A (tedy my, asi jsme upadli v nemilost;-) Ještě se podařilo splést pořadí mého jména (posunuli mě v seznamu mezi poslední ačkoliv jsem někde uprostřed), takže jsem si pár minut myslel, že jsem maturitu nezvládl:/ Podstatnou část dne tvořil pomaturitní večírek ve vinném sklepě. Pryč jsou slova některých spolužáků o tom, že po maturitě řeknou některým učitelům co si o nich doopravdy myslí. Všichni se svezli na vůně pokrytectví, každopádně k patosu nedošlo. Zřetelně bylo vidět, že někteří už nechtějí mít se třídou nic společného a drželi si patřičný odstup od sklípku (postávali venku se sklenicemi vína v hloučkách v patřičném odstupu). Známka toho, že ani po osmi letech jsme si všichni nedokázali k sobě najít cestu...