Heparin pomalu končí. Po každodenním píchání do břicha mi smutno nebude. Znovu fotím kyslíkový konvertor v chodu. Tohle jsou pohledy, nad kterými návštěvy žasnou: "jak tady můžete bydlet". Ostrava je ale navzdory své pověsti pokrytá hustou zelení, má zhruba 30m2 zeleně na jednoho obyvatele. Na jaře vám vyfotím, jak vypadá centrum Ostravy z radniční věže, letos už to nestihnu. Nad tím také návštěvy žasnou. Odpoledne jdu na procházku a na zmrzlinu. Vypadá dobře, ale je to sama voda. Já vím, pro prodejce je to výhodné, ale já už tam nepůjdu. Cestou dolů fotím Dolní Vítkovice, co se jim říká Ostravská Hradčana. Kdyby nám před domem nestály ty dva terasovité domy, tak bych je viděl z balkónu. Na cestě načapám pavoučka, musel jsem si k němu lehnout na silnici. Se sádrou to je fakt lahůdka. Pak ho šoupnu do trávy, na silnici by nedopadl dobře. Nejsem ve formě, krátká procházka mne zmohla a tak už se jen hroutím do křesla. Ještě vám ukážu, kudy mi domů tečou data a jdu spát.