Vstávám proti své vůli po čtvrté, nějak dnes nemohu dospat. Opět mokrým ránem do práce. Jožka stále jezdí na kole a já mu nepokrytě závidím. Kdybych si letos nezlomil nohu, měl bych dobrý cyklistický rok a už bych měl za sebou tradiční výjezd na Lysou. V práci testujeme celý den psychologickou laboratoř. Odpoledne přijíždí Anička a jedeme k její mámě. Tady je máte, matku s dcerou. Tchýně je moc hodná ženská, má kočku Mínu a ta se zamilovala do naší nákupní tašky. Leze do ní a odmítá ji opustit. Když si ji chceme vzít, tak seká drápem a prská. Přichází mi SMS, že mám připravený objednaný objektiv a tak si cestou domu pro něho jedeme. Můžete hádat kam. Zbytek dne si s nim hraju, o co jde prozradím zítra nebo někdy. Poslední televizní je pochopitelně tímto objektivem. Vypadá velmi nadějně. Ten objektiv a ne ta fotka.