Tak, Rexi, až skončíš s tou rozcvičkou, jdeme ven..Klíče k zimě..Jdu fotit jízdu historickou tramvají Barborkou, což je tradiční "ostravskky obyčej, jak male pajtašky dohnat k šilenstvi a psotniku"(kterak dohnat malé děti k totálnímu záchvatu hrůzy, pro ty, co mi nerozuměli)..V tramvaji se totiž projíždí spolu s malými a velkými i Mikuláš s čertem, což ty malé děti ještě tak dalece nechápou..Některým to bylo fuk..Ale těch byla menšina:-)Odpoledne se mé myšlenky toulají v těchto oblacích..Zatímco večer se nožky mé dcery odebírají do říše snů, jakož i zbytek rodiny..Ponaučení z tohohle týdne je tudíž zcela jasné..Hlavou může člověk býti v oblacích, ale nohama, nohama zůstaňme pevně na zemi..Nic se nemá přehnat, jako ti Mikuláši a čerti ať dítky moc neděsí..Nestojí to za to, vychovávat se nemá hrůzou, ale láskou!! Vaše Šárka..