V šest už sedím v autě a jedu přes Frýdek do Olomouce. Je to děs, v centru není kde parkovat, ale k sálu na univerzitě vedou šipky. Chodím krmit do dvě hodiny parkovací automat, tahle grafika se mi docela líbí. Prostory univerzity jsou moc pěkné, ti mniši se přes asketický způsob života dovedli obklopit krásou. Laboratoř máme na chodbě, kde je děsná zima a průvan. V přednáškovém sále je zase přetopeno. Doufám, že to přežiju ve zdraví. Doma cigárko, pivečko, pohoda. No, noha takové akce stále nesnáší a otéká. Je to ale čím dál lepší.