Sice je čtvrtek, ale pro mě poslední pracovní den. Ráno jdu poprvé na fyzioterapii, abych si vyslech, že to nemám s fitkem přehánět a radši hrát kolektivní sporty a plavat. Pár pracovních fragmentů a zas ti "světelní" lidé - spěch je viditelně módou dnešní doby a já jsem "in". U Paula se pracuje do večera, ale já už mám padla. Poctivě recykluju každou prázdnou láhev, ale večer mi kazí bolavé ucho - na to jsem extrémně citlivej, tak léčím, čím se dá...