V Lidlu mají po roce francouzské dny, a tak se námětově s chinois ke snídani opakuji. Do mého víkoflajfu vstoupil cyklický čas. Poprvé jsem celkem spokojen s fotografií schodiště, ale ještě musím popracovat na styčných bodech schodiště s okraji snímku. Ráno na to bohužel nebývá dost času a jindy mě to nenapadá.... Na skle auta zkoumám očka po dešťových kapkách, které vypadají jako vady, aniž bych si hned všiml, že fotím i sousedku, která v našem domě uklízí... Na zdi budovy úřadu hledám proporce mezi obdélníky kachliček s břečtanem a pak inspirován zdí a mondrianovským obrazem si na ploše monitoru upravuji ikonky. Když odcházím z práce, potkám se s Martinou jak nese hrnky do myčky. A pak ujíždím po Jižní spojce na večeři. U televize potom ochutnáváme Jindrovy bonbóny, které měl v darovaném firemním hrníčku z práce. Svou různorodostí jakoby připomínají, že kolegové byli každý z jiného koutu Evropy - Portugalska, Německa, Španělska, Polska, Finska, Holandska a dalších zemí.