Nevítají mne žádné mraky, jen Slunce. Slunce - denně nové. Beru si z něho kousek a nechám tmavnout svoje tělo, u toho se nažím sesmolit nějaký článek. Nasávám všechno dobré, co létá ve vzduchu a dávám tomu i kousek ze sebe, ve vzduchu běží naše myšlenky a kousky z nás. Cítím přítomnost nepřítomných i všudypřítomných, vnímám a cítím, vztekám se a sním. A i ta jahoda je šťastna, že ji sním.