Ráno se nějak nemohu probrat a vidím všechno dvojitě. Cestou do práce koupím pro Aničku dárek, už ho mám vyhlédnuty. Motýlka ve sbírce ještě nemá. Prakticky celý den prší jako z konve, na parkoviště se za chvíli nepůjde dostat. Nepřestává ani když jedu v podvečer na taroky. Na tvarůžky už se těším, dnes jsou obzvlášť uleželé. Tarokový večer, to je zajištěná pohoda, která tak poklidně plyne. Rozpustí se v ní i moje zklamání, že jsem do zítřejší dovolené nestihl všechno, co jsem měl v plánu. Budu to muset během dovolené dohnat, no nebude to poprvé. Večer cestou domů ..., to byste neuhodli, prší. Překvapivé.