Nakonec se po půlnoci rozpršelo a tak se spalo docela dobře. Ovšem dnes před polednem už je zase jedno, jestli se budeme potit doma nebo vyrazíme ven. Volíme druhou možnost a uděláme si výlet na Hukvaldy. Zdejší oborní zvěř se asi moc rušit nedá, když je zvyklá na provoz rockového pódia. Povinná fotka u lišky. Fotku se stejnou liškou mám už někdy z ranného dětství. Monitoruji to tady moji rodiče a tak zkusím touto cestou zařídit, jestli by ji v archívu nenašli. V oboře je docela snesitelně a okolní beskydská příroda je pastva pro oči. Jinak je ale fakt hic a o svojí žízeň se mohu klidně opřít. Doma pak: "cosik si dobreho zrobiť a kipnuť na gauč". A už zase končí další boží den. Vždy když něco končí, tak něco nového začíná. A v tom těšení se na to, co přinese zítřek, v tom je hluboký smysl života. Přeji vám tedy, ať se dokážete těšit a nekazit si to malichernostmi.