Po čtyř hodinách v autobuse, po zastávce v Brně, po prapodivném seznámení s jedním člověkem z ciziny v autobuse dorážím do Stážnice, kde už pár dnů má rodina popíjí a cestuje zemí křížem krážem. Berem kola a podél Baťova kanálu odhalujeme přírodu, která u nás - bohužel - není. Sklípky, slovenská nádrž, kempová večeře. Neodolám, k večeru mne cosi volá, zase ta řeka, běžím, až doběhnu na místo, nevím, proč zastavuji. Nechávám svoje nohy, aby je hladila studená voda, která jako závoj ovívá neviditelné dno. Cvrčci k tomu na scé housle hrají každodenní symfonii, pavouk akrobat předvádí své kousky na pavoučích provazech. Platonovou álejí do stanu. Někdy miluji život.