Probouzí mne vrnění kocourovo, zpěv ptáků a můj první pohled spatří stromy podpírající modravou oblohu. Naše existence je věčná, ale co když bude zítra všechno jinak? Jedni přátelé odcházejí a druzí přicházejí. Někteří tady ale stále jsou. Jedni nás zradí, z jejich zrady se zrodí někdo další. O těch opravdobých nemáte ani páru, jak se vám připletli do života. Byli tady. Pořád. Od vašeho dětsví. Proto se nesmírně těším na večer. Odpoledne máme poslední setkání spolužáků z angličtiny. Ale potom znovcü s Verčou, která se z Německa vrátila teprve včera. Má sestřenice, letní dítě jako já. Spolu s Lukinem, kamarádem ze školky. Je nám dvacet. A jsme stále spolu, v malé vesnici, kadžý s jiným životem, každý mířící někam jinam. Přesto a napříč všemu možnému i nemožnému máme skvělý piknik, vínko a spoustu mlsů. Zapíjíme Verčin návrat, Lukinův nový školní svět a můj odjezd. A budeme tu napořád. S rozmanitostí našich světů, které jsou záhadně propleteny šňůrou náhod a porozumění.