Dnes se vypravím na ten protější Hradišťský kopec, na ten vlevo, ze skály na vrcholu je pěkný pohled na naší chatovou osadu...v potu tváře tam táhnu foťák, teleobjektiv, stativ...a když to na té skále rozbalím, tak zjišťuji, že ve stativu nemám upínací desku...tak fotím z ruky, opřen o ten stativ...ta výrazná delta v první řadě vpravo, to je ta moje chata...nad vší tou zelení vévodí Kohout, nejvyšší hora Slepičích hor...jak symbolické, že?...v Hradišti má "Jižan" vztyčenou vlajku, je tudíž přítomen, ale já za ním nepůjdu, pamětliv toho, jak to minule dopadlo...a zítra mám před sebou dlouhou cestu...špekáčkem to začalo i končí...