A až zapomeneš, nenajdeš anděla,
bude ti podivně a duše nesmělá
bude se tetelit, chladno je na lukách,
bude ti podivně i s cejchem na rukách.
|
Snad potkám anděla na schodech do chrámu,
dech tiše zatajím a počkám na ránu,
na ránu osudu nebo pohlazení,
až tady nebudu, bylo tu a není.
|
[A už je po svátcích, tak zase příští rok
zase se sejdeme, vždyť jsme tu jen na skok
a když svět neskončí a lidi nezblbnout
anděl nás pohladí, rukou tajuplnou.] |