Ráno opět rozmrazím jednu z ledových kostek před domem, naštěstí jsem se trefil do te správné. Pak opět do nemocnice, kde se to celkem logicky plní sádrami a berlemi. Dnešní verdikt je, že se to musí sešroubovat. Takže příjem na ortopedii, domu pro nutné osobní věci a zpět do nemocnice. Pak jedu zařídit nějaké pracovní povinnosti a odpoledne zpět do orlovské nemocnice. Jde to rychle, táta má za sebou všechna předoperační vyšetření. Mimochodem, vyplnění všech asi šesti formulářů se souhlasy s kdečím trvá skoro hodinu. Snažíme se tátu nějak potěšit, ale je to těžké, má velké bolesti. Jediná naděje je, že už zítra mu to zoperují a pak už bude jenom líp. Domů se dostávám až večer, najezdil jsem za ty dva dny skoro 300 km, zítra nesmím zapomenou natankovat. Jsem unavený jako kráva a přišel jsem o další taroky, letos jsem si vlivem okolností ještě nezahrál.