Do ranní krajiny s měsícem leze sluníčko, po dlouhé době se udělalo světlo. Za oknem to vypadá moc pěkně, ale jestli tam půjde také chodit se dá zatím těžko říct. Pořád držím tátovi palce, zatím to vypadá že dnes už fakt půjde. V práci na to jednu malinkou borovičku, ať to dobře dopadne. Je v ní naložená dubová tříska, zajímavé. Obědvám klasické česnekové topinky, mám na ně už několik dnů chuť. Po oběde se konečně dozvídám, že táta už je po operaci a probouzí se z narkózy. Je konec měsíce a tak musím také trochu úřadovat. Po dlouhé době nejedu do Orlové, ale rovnou domů. Za tmy, na cestu domů za světla si ještě musím počkat. To mi ale tak nebudou padat hvězdy. Večer se dozvídám, že táta už je vzhůru, ale více informací se dozvíme až zítra. Koukám na Ostravu, jak dva teplé dny zlikvidovaly ten půlmetr sněhu, který tady byl. Dobré je, že se vyčistil vzduch a v Ostravě se dá docela dobře dýchat. To tady u nás na severu není vůbec samozřejmá věc.