Venku je ještě sníh, co podniknout přemýšlím. Ještě v posteli, na tabletu WOL si pročítám, že bych další týden vytvořil, říkám si. Tak jdeme na to, ostří mě to ještě, bo už jsem to zapomněl? Tomu říkám práce za trest, chvilka na ostrůvku tramvajovém stačila mi bohatě. Že bych ztracen byl? Ba ne, do firmy se blížím. Teď už v kanceláři, hodnoty tam vytvářím. Pro dnešek to stačilo, rychle tržbu spočítat a jde se domů. Koukám, to je lidu, asi nejsem jediný, kdo za bližním svým pospíchá. Ještě s pejskem pomazlit se, pohrát trošičku a šupem do peřin.