Vstávám brzo, musím odemknout kancelář. Na Rudné je živo a dělá se krásné ráno. Když vystupuji z auta, málem šlápnu do hovna. Minulý týden se to tady stalo kamarádovi, kterého jsem vezl domů a on si toho ve tmě nevšiml a zaneřádil mi tím auto. Ráno jsem pak spočítal psí hovna
na trase 56 metrů od auta ke vchodu. Bylo jich 25. Jak se asi ti nezodpovědní pejskaři cítí, když cítí jak je ostatní upřímně nenávidí. Odpoledne už nemáme lodžii, práce vedle jdou rychle. My zatím třídíme firemní inventář a vše nepotřebné nemilosrdně vyhazujeme. No, tuhle igelitku si nechám. Je jednou z posledních připomínek na dobu, kdy byla firma velká a měla tašky, propisovačky a další reklamní předměty. Také hodně hardware jde do kytek. Na šestce je detail záložního zdroje, máme jich zbytečně mnoho. Celkový pohled do dočasných prostor není moc učesaný. Zato vedle je proveden kus práce. Doma stihnu cvaknout západofku a pak upadnu do bezvědomí.