V noci jsem skoro nespala, dávala jsem Emile často pít a ráno vypadala o hodně lépe než večer. Nicméně s ní jedu k veterináři. Vzala jsem s sebou i obě koťata - Zara měla hnusně zlomený dráp, který potřeboval ustřihnout. Hugo jel s ní jako podpora. Emile veterinář píchl injekci, že se uvidí. A koťata - jen tak jsem se ho ptala, jestli neví o někom, kdo by je chtěl, že se je snažíme udat už půl roku. Nastala dramatická odmlka, po které veterinář řekl že on by si je vzal. Umřela mu kočka a stejně si chtěl pořídit dvě koťata. Tak jsem se s malýma pečkama Hugem a Zarou rozloučila a jela jsem domů jen s Emčí. Mami to samozřejmě potajmu obrečela, ale já vím, že se budou mít koťata dobře:) Emilka dostala maso z polívky a vypadá, že jí bude dobře. Jen nemůže chodit na zadní nohy. Něco jako obrna. Zvláštní. Je Valentýn, tak jsem Zdendovi objednala srdcovou pizzu:) A on mi dal krásný tulipán. Ale ty mi dává často, ne jen kvůli 14.2. Rozkošné:)