V Ostravě prší. Měl jsem štěstí, stihl jsem za tři dny položit dlažbu i postavit gril a téměř bez deště. Dnes už by nic dělat nešlo. Mám období rajčatové šťávy. Jinak si v práci dělám čaj, ale občas se mi přepije. Máme problém, nejde pořádně vyvětrat. Když otevřu okno, je třeba vysavačem odchytat asi kilo polystyrénu. V dešti to je ale trochu lepší. Lije celý den, tento způsob června se mi zdá býti poněkud nevhodný. K večeři si koupím syreček. Líbí se mi, že nevymýšlejí žádné pseudovědecké názvy, ale pěkně to pojmenují podle skutečnosti. Večerní zprávy jsou stále plné povodní a ještě to bohužel zdaleka nekončí. Kolik osudů se zase převrátí vzhůru nohama, kolik snů a nadějí se utopí … Kytice pivoněk nádherně voní, škoda že to nejde zprostředkovat. Nebo možná naštěstí. Večerní Ostrava vypadá zlatá a idylická, jako by se vůbec nic nedělo.