Ráno mi volá Pete, že je u kapličky, takže rychlý cvak u výzubu a do práce. Na chvíli dáme odpočinout nožkám, ale už zase zvoní. Člověk tam letí pokaždý, protože nikdy nevíš, ale podat cokoliv, co je vlastně stejně vzdálené jako zvonek, či vyžádat krmení s rukama za hlavou a konstatováním, že tu paní vedle taky krmim ???? U pacientů s demencí chápu, ale tohle není ten případ. Teď tady máme takový 3 a dalších 15 co dopomoc OPRAVDU potřebují!! Ale ne odbíhám furt jak debil a běžný věci co normálně udělam za 30 minut mi trvá hodinu a půl a to tady je i Zuzka. To že je do 19:00 fakt nezávidim. Vyřízenej domů u rozcestníku ani vážka. Jdu naproti výletníkům. Brambor a Maruš nemaj nejlepší pocity. Ten prcek skvěle perlil. Cestou domu ještě plot, kde jsem po háku klábosil se sousedy a byl to balzám, na foťák jsem ani nevzdech.