V půl deváté ráno skáču na tramaj, vyskakuji u Národní divadla, kochám se pohledem na jeho krásnou novou fasádu, ze které konečně zmizelo to ohyzdné lešení, a pořizují první dnešní fotky z pouličního života. Snídaně s Kristýnkou a Simčou v cafe Louvre uspokojila nejen chuťové buňky, ale byla i moc příjemným startem do prvního víkendového dne. Práce na národní třídně trošku stojí a jeden umělecký zážitek střídá druhý :-).Nákup, praní, práce, příjemné překvapení na WOL a sobota je skoro u konce. To ten čas letí :-)