Jdu spát hodně přes půlnoc. Dorazila ke mně zpráva, že náhle zemřel
Pepa Streichl. Bylo tu, není tu. Bluesman od pánaboha, byl jako já z Orlové, pořádali jsme mu kdysi v HiFi klubu hodně koncertů, to on poprvé uvedl na jako hosta, tehdy neznámého Jarka Nohavicu. Ještě v sobotu koncertoval. Pouštím si jeho písničky, čtu poslední
Nočníček a je mi smutno. Ráno mne z pelechu vyženou sekáči trávy, připadám si jako vyoraná myš. A Wilson se tomu směje, pankáč jeden. Potřeboval by k holiči. Pár švestek k snídani, Piccolinis k obědu a po obědě jedeme na kole do Orlové. Když ji miluješ, není co řešit. Cestou nakrmíme labutě, z mláďat už jsou pěkná macci. Dnes si dáme buřta na ohni, všem to moc chutná. A slivovičku, ta chutná nejvíce mi. Domu se vracíme až se západem slunce ve zbytcích světla zlaté hodinky.