Od rána mi v hlavě zní jedna z nejkrásnějších písniček Jarka Nohavici, O kometě..Ranní nedůvěřivý pohled na..mrkev, fakt, vážila snad kilo:-)Rekonstrukce kuchyně skýtá zcela nové pohledy na činnosti a momenty, jež se zdají neměnné a zažité, stereotypní..Ráno pršelo, ale teď už pere slunko..Zdeňka má novou "minikancelář" pod oknem:-)Je to vlastně jen přestěhovaný starý psací stůl:-)Odpoledne koukám, jak děti z družinky drandí po sídlišti na kolobrndách a těším se domů..Eda je v dobré společnosti Jirky Schellingera..O smrti, se kterou smířit nejde se..To zas byly slzy jako hráchy, dneska umřel Honzovi Monty alias Myčokén, křeček, mrzáček, co měl jen tři nožky..Ale měli jsme ho moc rádi..U nás se to neměří velikostí zviřátka..Prožíváme to vždy velmi bolavě..Pouštím si něco hudby a komár poslouchá se mnou a vůbec nebzunká a nevyrušuje..Asi má Píseň o kometě taky rád...