Nějak nemohu spát, to se mi občas stane. Nestihl jsem vyhnat z hlavy všechny démony. Slivovice to vyřeší, ale stejně jdu spát až po čtvrté. Ráno se na mne snídaně směje, to bude pěkný den. Ne tak venku, tam se to spíš mračí. Potřebuji se ale probudit a tak jedu na kole. V práci se pokusím spravit vrzající vidlici, vždy když zmoknu, tak do ni nateče voda. Připravím si nějaké euro drobné, zítra pojedu do Bratislavy. Už je to tady, venku lije jako z konve. Počkám až přestane, ale stejně suchý neprojedu. Na Masarykáči je největší nej Ostravy, to bude asi největší blbec, co tady nechal za miliardu položit dlažbu, kterou je po pěti létech nutno celou vyměnit. Nebo největší chytrák, doma má určitě dlažbu, co ji měnit nebude nutno nikdy. Na závěr další test nového objektivu v přímém protisvětle, konec dne je nad Ostravou takový poetický.