Už báječná snídaně za prvních slunečných paprsků na naší kouzelné terásce s výhledem do Toskánské krajiny slibuje, že nás čeká další výjimečný den. A opravdu! Zvlněné toskánské kopečky, cypřiše, rozsáhlé vinice a olivové sady pro dnešní den vyměníme za nádherné písečně pobřeží, kde se moře barví do tyrkysova, a kde se kromě pár zbloudilých surfařů nepotulují už žádné davy turistů. Pláže máme jen pro sebe a pohled na rozbouřený obzor je pro mě tak omračující a nabíjí mě energií tolik, že se mi radostí podlamují nohy a nemůžu se na tu krásu vynadívat. I když jsou toulky úzkými a malebnými uličkami Luccy příjemně stráveným odpolednem, dnešní procházku po pláži nemůže už nic překonat... Tak sbohem moře, zase za rok ;-)