Jako první věc, hned po hrnečku s kávou, beru do ruky diář a propisku a začínám s přepisem vyučovacích hodin do stolního kalendáře. Pohled na příští týden mě sice trochu děsí, ale když už mám začít s lektorskou kariérou, tak pěkně od podlahy! Spát a odpočívat můžu v devadesáti :-). Jen co je vyřízený kalendář, přichází na řadu stavit. Utažený závit stále ne a ne povolit, a tak ho dnes beru do kanceláře a spoléhám na mužnou sílu svých báječných kolegů. Ani těm se však zpočátku příliš nedaří a tak přejdou k sofistikovanějšímu řešení. Berou do rukou golfovou hůl a jediným odpalem se Michalovi podaří strefit do závitu, ten se uvolní, stativ povolí a já křičím radostí :-)! Ještě že ty kluky šikovný mám :-)! Odpoledne nás opět překvapí milá návštěva ze Sapu a večer už se opět shledávám se svými skvělými foto-kolegy u společného stolu v kavárně nové scény Národního divadla, kde se vzájemně chlubíme našimi novými výtvory. Společná výstava začíná dostávat reálnější rysy..