Z práce spěchám donmů. Půjdeme do kina. Jdeme na
Colette . Po retro začátku, vše dostává spád a jsme jak horské dráze! Působivější film jsem dlouho neviděl. Musím napsat, že znám realie a otec má knihu o Osvětimi. Když jsem odcházel s kina, tak jsem si říkal, že je to na Oskara. A říkám to i dnes (7.11.2013). Byla to taková síla, že jsme si museli dát doma po slivovici. Až pak jsem mohl sednout ke kompu a napsat pár komentářů na WoL.