Vyrážíme na vejlet s Michelle a Tonym. Berou 4x4 jeep a tak se dostáváme i přímo do údolí Waipio - posvátný místo havajských předků. Kochám se nejen v džungli před pláží, ale hlavně naprosto dokonalejma vlnama - a zase nasávám atmošku, energii a pocity. Pak stavíme ještě na pláži, kde divoký vlny naráží na skaliska - krásný dlouhý havajský jméno si nepamatuju - každopádně tu v roce 1960 tsunami smetlo školu i s děckama a tohle krásný místo má trošku smutno "pachuť". Psychicky nachystáni od 3pm začínáme asi 11km dlouhý trek lávovými poli za tekoucí lávou. Nooo jsem opatrná, ba až přímo skoro pokakaná, ale postupně se osměluju a jsem pyšná, že jsem se hecla a pokořila zase jeden "strach". Dostaneme se fakt až k čerstvé, červené, horké lávě - pod botama pálí, tak že dýl jak minutu dvě na jednom místě nevydržím. Večer ještě z Lava Pointu sleduju jak ze skaliska padá masivně "potok horoucí lávy".