Viaţa pe planeta Pământ văzută de locuitorii acesteia

left arrowprevious day next dayright arrow Až mi bude tak sto deset ... - 10. 3. 2010
photo

8. 3.Luni

photo

9. 3.Marţi

photo

10. 3.Miercuri

photo

11. 3.Joi

photo

12. 3.Vineri

photo

13. 3.Sâmbătă

photo

14. 3.Duminică


Set of this user includes day descriptions in a different language than the language of the website you are using at the moment.
Česky
Ve středu jsem se probudil a nevěděl jsem kde jsem a co tam dělám. Na cedulce jsem měl alespoň napsáno, jak se jmenuju a sestra mi pak řekla zbytek ;) Monitor za postelí mimo jiné zobrazoval křivkou průběh mého dýchání. Při troše snahy se tak daly kreslit jednoduché obrázky. Breath-art ;)
Comentarii

Trebuie să fii conectat ca să poţi adăuga comentariu

Accesare Înregistrare

3/12/2024 4:07:47 PM
Silný week..., dobře, že jen vzpomínkový.
3/12/2024 3:42:48 PM
brzké uzdravení, určitě bude lépe ♥
3/10/2024 7:07:53 PM
Nervák se šťastným koncem, to je úžasný week...
1/26/2012 6:28:19 PM
je to sila ! zdravim :)
4/10/2010 1:31:38 PM
veľmi zaujímavá správa na hrane - želám preklopenie na tú lepšiu stranu čo najskôr
4/7/2010 11:20:57 PM
je to zajímavé moc... jsem ráda, že jste to vložil a také přeji ať jste brzy fit úplně...
4/7/2010 10:38:46 PM
...skore uzdravenie !!!!
4/7/2010 6:10:06 PM
Petře, hodně štestí do budoucna a blahopřeju k něčemu takovému co si dokázal ty, nafotit takový týden v dané situaci. Myslím že zrovna tady jdou pravidla stranou na úkor toho nemocenského napětí!
4/6/2010 10:04:09 PM
Petře, díky za to, že jsi do toho šel a odfotil jsi to. Tohle je život. Věřím, že jsi už jura a že nafotíš další týden bez toho nemocničního. Jinak jsem Ti naprosto rozuměla s tím jak jsi psal, jak jsi nic nevěděl, kde jsi a co se stalo. Taky jsem spadla na lyžích a amnézie s otřesem mozku udělala své. Manžel mi stále dokola opakoval co se stalo a kde jsem. Dnes se tomu smějeme, ale tenkrát mu do smíchu asi nebylo. Tenkrát to okomentoval můj syn "Tatínku maminka je nějaká hloupá?!" Tak přeji brzké uzdravení!!!
4/6/2010 9:21:12 PM
ten utorok sa asi nijak inak nedal urobit... :/
4/6/2010 5:34:27 PM
Ještě jednou díky všem.
4/6/2010 10:37:39 AM
Loňský rok byl pro mě černý sen...celkově jsem strávil na onkole a urologii 65 dnů...mnohokrát jsem si říkal, že bych to chtěl nafotit, ale nakonec jsem si vždycky řekl, že by to bylo po chvíli vyprázdněné a dokola, prostě, že nejde vyfotit víc fotek, aby měly šmrnc, což se mi na tomto týdenním setu opravdu potvrdilo, všechny pocity jste skvěle zachytil do prvního, druhého a snad ještě třetího dne...ale chápu, že 7 dní je týden... Jak píše Lenka Pužmanová, můj pocit z týdne je přesně tohle sem patří, Moc držím palce, ať jste brzy zase všichni tři spokojená rodina doma a ne jen o návštěvních hodinácha uzdravíte všechny nervy.
4/5/2010 10:44:36 PM
Je skvělé, že jste to nafotil. To sem přesně patří. A ty "prázdné" fotky jsou výmluvné. Také přeju hodně štěstí.
4/5/2010 4:43:58 PM
Petr Kubečka: taky jsem byl takhle 10 dní zavřenej na infekčním... a to mi nic nebylo :) taky nic moc zkušenost, ale týden by to byl taky určitě dobrej Petr Hrubý: to jsou skvělé zprávy. Určitě Vám všichni držíme palce... pozitivní přístup je určitě vždy velmi důležitý. Přeji brzké uzdravení a ještě jednou díky za nafocení týdne. Opakuji sice ostatní, ale i toto opravdu patří k životu.
4/5/2010 2:19:44 PM
Zdravím srdečně, přeju brzké a hlavně úplné uzdravení. Jste dobrý, když jste dokázal v docela těžkých chvílích udělat týden pro nás ostatní..Člověk je tvor remcavý, věčně nespokojený, Vaše záběry každého donutí přestat aspoň na chvilku žehrat na nepřízeň osudu..Zdraví, to je to, bez toho se nedá dělat vůbec nic..Dík za fakt dobrý týden a držím palce, ať jste v pořádku.Šárka
4/4/2010 11:56:42 PM
Silné. Nutí přemýšlet.
4/4/2010 9:54:05 PM
Držím palce. Jednou mne takhle zavřeli na infekční a nechtěli deset dní pustit :) To by byl týden pro WoL. Jen jeden pokoj a zákaz vycházení :)
4/4/2010 7:40:06 PM
Docela silná výpověď. Člověk si uvědomí, že nám ta pokora trochu chybí. Přeju rychlé zotavení.
4/4/2010 6:28:32 PM
Dík všem za zastavení a za přání uzdravení. Po a Út jsem fotil (jestli se dá mačkání na mobilu říkat focení) hlavně pro sebe. Myslím, že až ve St mě napadlo, že by se to dalo použít i takto. Jinak doktor mi tento týden na nesmělý dotaz, zda bych mohl postupně vykonávat nějaké lehké sportovní aktivity odvětil, že jsem zdravej, ať dělám, co chci a za půl roku ať se přijdu ukázat, čímž mě potěšil. Trochu tomu brání půlka těla, která je stále taková "gumová", ala to prý časem zmizí. Věřím tomu. Ale i tak jsem šťastnej člověk. Ještě jednou dík :)
4/4/2010 2:13:33 PM
Děkuji za tento týden..... a držím palce.
4/4/2010 11:20:52 AM
Jak daleko, jak blízko. Jak deleko jak blízko jsme zranění. Každý den nás dokáže překvapit něco. Najednou se probudíme v bílém světle. Ano, musím opakovat slova pana Ziky a Zdendy Dvořáka - patří k projektu i negativní věci. Každý by si měl uvědomit, že může skončit stejně. Set se mi velmi líbí. Ahoj, LB
4/4/2010 8:52:35 AM
No a je to tady.. Už od samotného začátku, kdy jsem tento nápad přivedl na svět jsem věděl, že jednoho dne se může stát i toto. Myslím tím člověka v těžké životní situaci, upoutaného na lůžko, dočasně či trvale. Je to věc která se může stát každému z nás a proto to patří k životu a tím pádem i do tohoto projektu. Věřte mi, že jsem chvíli přemýšlel zda-li jsou v úterý ty černé fotky přípustné.. ale nyní už vím že ano. Děkuji za velice upřímný a napínavý set(promiňte mi ten detektivní výraz), který by si měl projít a přečíst každý kdo WOL sleduje. Pochopitelně, že přeji ať se vše v dobré obrátí, držím palce a děkuji!!! Adolf Zika WOL
4/4/2010 7:38:33 AM
Bylo by škoda, kdyby tu tento set nebyl. i o tom je život. Fotím již téměř tři měsíce v jednom zátahu a člověk si najednou uvědomuje to, že se mu může kdykoliv razantně změnit život. Držím pěsti do brzkého uzdravení!!!
4/4/2010 2:45:34 AM
i todle je život! podle mě skvělý týden, i když trošku kontroverzní k pravidlům, díky vysvětlení v popisku to dává smysl


Tag-uri more tags

left arrowprevious daynext dayright arrow Až mi bude tak sto deset ... - 10. 3. 2010