Ještě v přírodě. Stále slunečno. F. Kafka: Cítí se zaskočen na tomto světě, je mu úzko, doléhá na něho smutek, slabost, nemoci, vězeňské přeludy, žádná útěcha ho neutěší právě proto, že je to jen útěcha, něžná, bolavá útěcha vedle mocného faktu uvěznění.