Taky jsem před čtyřmi roky rezonoval...no, holt atelierové snímky jsou pohlednější...a dál to nechci rozvádět, ač s tebou cítím...

Done, já to mám složité v tom, že k těm zádům ještě blbne noha, dělají se mi osifikace ve šlachách, dřív jen v achilovkách, teď už i v dalších. Absolvoval jsem několik operací, v létě jdu na další. Záda jsou zřejmě důsledek několikaletého kulhání. Musel jsem pobyt v přírodě přizpůsobit okolnostem - na kole to ještě nějak jde, chůzí dojdu max do 10 km s přemáháním bolestí a častým odpočinkem. Přezbrojil jsem nalehko a nosím lehoučkou hamaku, když už to nejde, lehnu si do ní. Hory už jsou definitivně mimo mě. Za víkendový výlet ujdu do 20 km stylem hodinu se šinu, dvě hodiny odpočívám v hamace. Už je to jen takové kochání na místě. Stejně to ale nevzdám. Příští prázdniny (stal jsem se učitelem, kvůli kratšímu úvazku) chci zkusit pouť krkonošskou z Prahy na Sněžku (na tu ale lanovkou) při denní etapě do 10 km bych to mohl stihnout... :) Belhat se dá kamkoliv. Uvidíme po letní operaci..

Pánové tak vám všem děkuji za podporu. :-) Zdenku pokud to máš tak, jak píšeš a jsi zádová"prvnička" tak zvaž operaci. A ten Dobeš byla moje inspirace. Mariane a jak jsi svůj turisticko-horolezecký život přizpůsobyl? Já jsem s nápadama v koncích.

Jako vždy, super. Až na ten snímek teda...opatruj se.

Skvělé... opět... držím Ti palce a vím o čem mluvím, můj loňský snímek z tunelu není vůbec nic veselého... jsou jen velmi vzácné chvilky, kdy se vyspím, aniž by mě stále budila bolest... víš, že když koukám do Tvých týdnů, tak mi hlavě hraje Brhlik a Sojka? …

Pestrý week..Poslední dobou si na tebe často vzpomenu, chytly mě záda, ale nemám starou kůlnu, tak jsem šel alespoň posekat zahradu:-)

Snímek je teda “pěknej”, tak nějak se podobá tomu mému... Doufám, že to zvládneš. Pozitivem je krása míst, kudy se pohybuješ. A ti ptáci, ťuhýka jsem naposledy viděl na obrázku v dětské knížce... :) Měj se co nejlíp!