V dnešní vzpomínce se podíváme na skvělou černobílou prvotinu oceněnou výběrem redakce. O týdnu Kristýny Fischlové se toho dá říct mnoho. Nejenže se jí povedlo zkombinovat příjemným způsobem detailní a celkové záběry, ale její fotografie jsou navíc i velmi osobité a vybrané tak, abychom přesně poznali, kdy každý den začíná a kdy končí. Doufám, že se Kristýna nebude zlobit, ale dnešní Výběr redakce je tak trochu určen vlastně vám všem, kteří jste nafotili svůj první týden a přitom jste se drželi pravidel projektu. Je vás v poslední době mnoho a není možné jmenovat každého z vás jednotlivě. Jsme si však jistí, že ti, o kterých dnes píšeme, se v tomto vzkazu najdou.

Vedoucí údržby Milan Maxa z Husince patří mezi nejvěrnější uživatele projektu Week of Life a jsme u něho zvykli na stabilní kvalitu týdnů po fotografické i reportážní stránce. Milan umí velmi dobře vystihnout podstatu běžných a všedních dní, které v jeho případě jsou většinou zdařilou směsi pracovního a rodinného života. Ovšem ani v případě když z tohoto zaběhnutého rytmu vypadne, neztrácí jeho tvorba na atraktivnosti. Jako například v tomto týdnu, ve kterém vyrazil s Liduš na dovolenou do Slovinska a vystřihl si tady parádní cestopis, po kterém má člověk chuť vyrazit v jejich stopách. Děkujeme mu za věrnost a jeho skvělé týdny.

Když 16. dubna 2011vytvořil důchodce František Špaček z Prahy svůj první týden, bylo v projektu uloženo něco přes 2000 týdnů života. Ve chvíli, kdy vzniká tento výběr redakce, je jich tam cca 24000 a z toho 700 vytvořil právě František. Přesně tímto týdnem a stal se tak prvním člověkem na světě, který této mety dosáhl. Patří mezi stále členy projektu, který po celý čas poctivě dokumentuje svůj život bez ohledu na to, zda je život právě veselý či smutný a vytvořil zde ojedinělou kroniku svého života. Gratulujeme Františkovi a děkujeme mu je jeho věrnost.

Z města, které nikdy nespí je v archivu projektu Week of Life více týdnů a to nejen od jeho obyvatel, ale také od cestovatelů, protože to je prostě velmi atraktivní město. Podíváme se dnes ve vzpomínce, jak to v New Yorku vypadalo na den přesně před 15 lety. Fotografka Gabriela z Mnichova ho ve svém prvním a jediném setu zachytila v černobílém provedení, které je velmi zajímavé a diváka doslova vtahuje do děje. Gabriela používá netradiční kompozice a její fotografie jsou zvláštně syrové a vypovídající. Bylo by jistě zajímavé vytvořit srovnávací týden po 15 letech.

Také letošní podzim se rozhodl důchodce Josef Písek z Havířova strávit ve svém rodném kraji na Skalinách. Dlouhou cestu autem absolvovat poslední den letošních velkých veder a zvládl ji vzhledem ke svému věku obdivuhodně. Hned následující den se ochladilo a začalo pršet a Pepík k tomu napsal: "po včerejší, 450 km únavné cestě ve vedru přijde ochlazení u rybníka vhod, ale....". To "ale" je velmi významné, protože teď už víme že právě začínají rekordní záplavy, které nějak postily velkou část nejen České republiky. Pepík v několika týdnech ze seriálu "Návratů" zaznamenal, co se dělo v Novohradských horách a použil k tomu zvláštní, jakoby rozpitou úpravu fotografií, které situaci podtrhují. Děkujeme mu za jeho týdny a těšíme se na další, které právě v projektu přibývají.