Když před pár měsíci dorazil do redakce týden italského návrháře Federica Ciameie, tak se na chvilku zastavil čas. Všichni, i ti zasvěcení, se kolem fotografií seběhli a tiše se zatajeným dechem zírali na nejkvalitnější monitor. V prvních vteřinách, a později i minutách, nebylo totiž ani trochu jasné, zda se jedná o jakýsi falešný set složený z barevných fotografií ze 70., 80. let, či o současné fotografie té nejhorší technické kvality a nebo o provokaci mířenou na kvalitní digitální přístroje schopné ultra ostrých a kvalitních záznamů. Nic z toho nakonec nebyla pravda. Dokumentární pojetí tohoto nebojím se říct umělce bylo absolutně výjimečné, pracovalo s atmosférou scény více než s čímkoliv jiným, čemu dnešní digitální svět dává přednost! Barevně odsycené snímky s častou uměleckou expoziční chybou, ale záměrně vybrané a komponované tak, že nás přímo vtahují do děje, byly naexponovány na negativ a prošly chemickým procesem(C41), který dnes už nikomu nic neříká. Pojďme se tedy vrátit o nějaký čas „zpět do budoucnosti“. |
|
|
|