Prší celou noc a ráno také. Anička odchází do práce (všimněte si prosím, že dnes vrací poslední půjčenou termosku, kterou jsem nestačil rozbít) a já čekám, jestli se déšť uklidní abych mohl zase vyrazit na kole. Mám dnes mizernou náladu a ten déšť tomu nepřidává. Vytahuji druhou kytaru na které mi při ladění ihned praskla struna. Připomene mi to letošní téma Fotouniverziády, ale nejsem dnes pod vlivem hudby … ani vlastně ničeho. Akumulátor je nabitý a tak jdu zprovoznit auto. Trvá mi to dlouho a jsem jako prase. A protože se zase rozprší, tak se rozhoduji, že zůstanu doma. Využiji to ke kontrole archívu a nijak mne nepovzbudí, že záznamy starší přes 10 let už mnohdy nejsou čitelné. Je to den blbec. A došla baterka v měřáku, nějak všechno končí. No nic, žít je třeba, i když vidím všechno tak trochu rozmazaně. Na nějaký čas se teď s vámi rozloučím, nebudu mít asi mnoho volného času a také nevím co mne všechno čeká. Buďte všichni v pohodě a mějte dobré světlo.