Včerejších 109 km na kole mne kupodivu moc nezdevastovalo. Když člověk dělá něco s radostí, tak to jde tak nějak samo a ani to nepotřebuje moc energie. Jsem pevně rozhodnutý, že si dám WoL pauzu. Mám totiž v mnoha věcech skluz a potřebuji ho dohnat. Čemuž se věnuji celé dopoledne, uklízím být a fotovýbavu, nějaké papírování a do práce jedu jen na cca dvě hodiny. První fotku pořizuji až v autobuse do Orlové, kde je dnes
sraz ze základky po 40 letech, to číslo mne straší. Stavím se u rodičů posekat trávu. Moc toho nemám, většinu udělal táta. A už mířím Pod Lampu. Přichází Mach a Šebestová, fotky se prohlížejí prostřednictvím nových technologií, mám výbornou náladu a pivo mi chutná. Jirka se diví, že nás přišlo tak málo. Dnes má každý na život tak málo času. My se každopádně bavili skvěle, ještě jednu společnou a už se loučíme. Příště přijedu také na kole, doma jsem až kolem druhé ranní.