Přijela pouť. Slunečno. // F. Kafka: Všecko, co dělá, mu připadá sice neobyčejně nové, ale s ohledem na tu nemožnou spoustu nového také neobyčejně diletantské, skoro neúnosné, neschopné vejít do dějin, přervat řetěz generací, poprvé až do základů přerušit hudbu světa, kterou doposud vždycky bylo možno aspoň tušit. Někdy má ve své pýše větší strach o svět než o sebe.