tak jo, další den, já se probouzím zmatená a nevím, najednou nevím, zda jsem si vybrala správnou cestu, jsem myšlenkama naprosto jinde. to se mírně projevuje při hodině organické chemie. utíkám mezi knihy, mezi spoustu knih a pašuju si sem termosku s kafem, bez kterého už nejsem schopná dát ani ránu. zapomínám na hodinu první pomoci a tak letím rychle zpátky do školy. nikdy jsem nebyla typ holky, šaty, baleríny a tak, oversized mikiny si u mě vždycky našly místečko. utíkáme s Dannym do kina, utíkáme povinnostem, jsme tak trošku srabové, ale spokojení srabové. cestou domů si snažím dát ty zmatený myšlenky dokupy, marně.