cesta do Dánska pokračuje. konečně jsme tu, přijíždíme do nádherného rána, jsme štěstím bez sebe, užíváme si ty prvotní okamžiky a krásno kolem. zjišťujeme, že najít kavárnu, kde by měli otevřeno už od 8 bude asi problém. procházíme se, neplánujeme a jdeme tam, kam nás nohy táhnou. tolik přání a naděje kolem. krásná ulička ztrácí kouzlo tím davem lidí, který se kolem nás proplétá a tak utíkáme rychle pryč. další kafe, nejlepší které jsme tu měli, možná to bude tím pohledným a usměvavým baristou, kdo ví. během chvíle se počasí tak nějak zamračilo, jsem ale milovník pochmurných mlhavých dní a tím pádem se tu cítím ještě o něco spokojenější. večer zjišťujeme, že nemám kde přespat a před zoufalým plánem noclehu na letišti nás zachraňuje Samy.