Aha, to tady zas měl někdo černobílou náladičku, jen už nevím, jestli to bylo momentální rozpoložení(rozuměj rozkokocení mysli:-) a nebo je to proto, že čb fotky jsem dlouho neudělala...Každopádně celý boží den lilo, Kazi suploval technické služby, holubi využili sprchu..A v kuchyni se bude dnes vařit jen možná, Eda už tu spí trvale, je to mimo mé chápání..Aneb jeho chrápání je mimo mé chápání, ať je teda legrace:-))Kazi jej nakonec vypudí a já zdárně uvařila..Srdce se topí v beznaději a tak nějak je jasné, že tohle jiné nikdy nebude..A jehličky borovic přikyvují, až jim padají kapky..Za pár týdnů budu fotit druhou svatbu, mám hroznej respekt a moc si přeji, ať už je to za mnou, zajímavé, že tyhle pocity si pamatuji velmi přesně..Eda Woluje..A moje štěstí jménem Kazi spinká zabalené v dece, hrozně jsme promokli...Já se suším snad ještě teď:-)