Vybral jsem si pro svůj první týden s rozpaky a pochybnostmi takový, od kterého jsem nečekal žádné velké události, jen běžný stereotyp ... sám na sebe zvědavý, jak moc v takovém případě sklouznu k banalitám, zda dokážu někomu alespoň něco malinko říci … 1 … Jejda, to jsem si vybral týden, -11 , digitálům budou „praskat kosti“ … 2 … Vím, že to není ono, místo snídaně klasická svačina, ale vlastnoručně a s láskou k vlastnímu břichu připravená … 3 … Ta zima, „přibližovadlo“ k autobusu nenastartovalo, výjimečně jedu „dálkovým“ až do práce … 4 … Tady ta iluze tropů dneska rozhodně nezafunguje … 5 … Původně „gigantická“ hromada sněhu v rohu parkoviště se postupně mění na hromádku špíny, ta ale určitě ještě dlouho vydrží … 6 … První věc doma, hodit „přibližovadlo“ na nabíječku … 7 … Návštěva „mladého“ v jeho pokoji, jasná provokace a zpruzení … 8 …. Knížka před spaním, čtyři stránky vpřed, zítra dvě zpět a znovu … 9 … Už v „kómatu“