Po probdělé noci jedu na pár hodin do práce. Následně jedu čelit něčemu, nač nejsem vůbec připravena. Silnice jsou zavřené a nikoho do Hrušek nechtějí pouštět, beru v Břeclavě kolo a starou cestou podél tratě se tam dostávám, nikdo mne nemůže zastavit. Když přijedu na vrch naší ulice tak plaču jak blbá, vzduch má jinou vůni. Nacházím doma smutného tátu, na statika nečekáme a začínáme s ,,úklidem,, dostali jsme OK, nemusíme bourat. Lidé dopadli i hůř. Přijíždějí lidé, které neznám, všichni makáme plní odhodlání a do večera se udělá spousta práce.