Život na planetě Zemi očima jejích obyvatel

následující denright arrow Má malá nesnesitelná lehkost bytí - 16. 7. 2012
Sdílet týden
photo

16. 7.Pondělí

photo

17. 7.Úterý

photo

18. 7.Středa

photo

19. 7.Čtvrtek

photo

20. 7.Pátek

photo

21. 7.Sobota

photo

22. 7.Neděle


Podivnou pachuť rozhodování přinesl dnešní den v začátku týdne v jedné barvě. Byla jsem donucena udělat jedno z největších rozhodnutí v mém životě. Rozhodnutí o tom, kde budu žít. Zařizovala jsem všechno do Anglie. Pak přijde náhoda, to vlákno, kterým je protkán náš život a já hodlám žít v Praze. Srovnávám priority, hlava mi šrotuje jako nikdy. Nemohu usnout. Nemohu číst ani jíst. Mám pocit, že si držím svůj maličký život a svět se mne ptá - tak, a co teď s tím Klusoňová uděláš? Nemůžu vědět, jestli jsem se rozhodla správně. Ale tenhle týden začal zvláštním dnem dobré nálady a samých překvapení. Kromě změny jsem totiž úspěšně udělala státnice z angličtiny zkrz Cambridge University. Tak hezky zmateně, ale prašťastně tohle začíná :)
Komentáře

Musíš být přihlášen, abys mohl přidat komentář.

Přihlášení Registrace


8/5/2012 9:53:00 PM
Yvet, ste majsterkou slova a krásnych fotiek.Všetko naj k narodeninám :)
8/1/2012 6:31:44 PM
Oooh, děkuji Vám všem za gratulace a tak příjemné komentáře. Sami nejlépe víte, že se to hezky čte a člověka to pohladí na duši:) Já mám právě pocit, že tohle je jediné místo, kde si můžu své pocity vymanit z vnitřku, beru tohle jako formu mého deníku. Až si to budu za pár let prohlížet, chci si vzpomenou, na co jsem myslela a jak jsem se přesně cítila. Jsem ráda, že je to poznat, děkuju Vám! :)
8/1/2012 12:02:06 PM
Týden je super... a to rozhodování a vůbec k těm slovům, co píšete... já takhle přemýšlím i teď... potkaly mě různé věci v životě a stačilo tak maličko a já byla úplně jinde a třeba s někým jiným... ale došla jsem k tomu, že takhle to mělo být a že jsem si tu svojí cestu našla a to mi dává klid a štěstí. Takže přeju ať k tomu taky dojdete... ale ve vašem věku je na to ještě čas... týden se mi líbí, takový básnicko-výtvarný... jste citlivá a vnímavá a to se mi líbí. Jo a jinak Anglie je taky moje srdcovka... P.S. a vše nej ke krásným sladkých dvacetinám!
8/1/2012 10:42:19 AM
naprosto souhlasim s Lenkou...
8/1/2012 10:40:47 AM
Supr týden. To, co tady píšeš, mně taky často vrtá hlavou a vrtalo i ve dvaceti, jen nemám odvahu takové osobní pocity dávat na WoL :-) Takže oceňuji Tvou otevřenost. Je to silné. A fotografie jsou sakra dobré.
7/26/2012 8:01:18 PM
Ahojte, milí spoluWOLaři, děkuju za návštěvu! Vezmu to jednoho po druhém, Šárko, ségruška Vás taky zdraví a já Vám děkuji za upřímná slova, potěšila mne:) Snažím se věci brát tak, že tak to má být, možná, že to je nejjednodušší cesta za šťastným bytím. Petře, souhlasím, nikdy nezjistíme, jestli jsme se neměli rozhodnout jinak a jaké by to bylo, kdybychom to udělali. A Zděňku, Vy vždycky pronesete a napíšete řádky, které se moc hezky čtou. K mému rozhodování, bylo to těžké, ale snad promyšlené a doufám v to, že přece jen Praha a bydlení s přáteli bude pro mne lepší, než hlídání dětí, které by pro mne možná bylo hororem :D Pojedu tam na výlet, na Anglii se nedá zapomenout. Děkuji taktéž za gratulace, jak k narozeninám (přičemž se i já připojuji k narozeninám Vaším a přeji taky jen to dobré, ať je stále se na co těšit a spoustu fajnových týdnů :)...), tak i ke státnicím :) A vůbec, děkuju, že se zastavíte a strávíte tady chvilku, strašně si toho cením :)
7/26/2012 4:47:45 PM
A teprve teď jsem si já trubka všiml, že jste měla narozeniny a dokonce jen den přede mnou. A dokonce nádherných dvacet. Dovolte mi tedy prosím dodatečně ještě popřát vše dobré ve Vašem dalším životě a přijměte prosím omluvu za zpoždění.
7/26/2012 4:47:36 PM
Já bych na Vašem místě s rozhodnutím neváhal. Možností vyjet si výtahem v tom našem penzionu Svět nebývá mnoho. Neznám ovšem pozadí a tu náhodu, která rozhodla, neznám také souvislosti ohledně materiálního zabezpečení, které jistě hraje nemalou roli. A nezapomeňte, že vždy měníte něco za něco a když chcete něco nového, tak musíte něco opustit. K úspěšným státnicím gratuluji, obdivuji všechny, co vládnou dobře více jazyky. Já jsem nadán spíš technicky, ale urputně se ve všech zemích, kam se dostanu snažím mluvit místním jazykem. Vždy k velkému pobavení místních. No, alespoň se snažím. One Direction sice není přímo můj šálek čaje, ale to co předvádějí na otevřené piáno je super. Díky za odkaz. Už jsem Vám myslím psal, že se mi Vaše filosofické myšlenkové pochody líbí. Tady ještě připíšu, že se mi líbí tónování tohoto týdne. Připomíná mi barvu starých negativů, které ve mne vždy vyvolají spousty dojmů a vzpomínek. Bezva. Yvet, přeji Vám nadále jen sama šťastná rozhodnutí.
7/24/2012 6:31:15 PM
Parádní atmosféra, kterou mi trochu kazí snad jen záběry na monitor. Rozhodování zásadní, ale nikdy se nedá říci, že by jakákoliv volba byla vyloženě špatná. Takže ať to nakonec dopadne jakkoliv, bude to tak jedna správná cesta.
7/24/2012 2:03:06 PM
Anglie nebo Praha?? Taky bych asi řešila dilema..Ale ať už budete kdekoliv, budete to pořád Vy, Yvetko, a vše bude hlavně na Vás..Jsem si jistá čím dál více tím, že jste velmi cílevědomá, upřímná a silná osobnost, co umí brát věci s nadhledem a vždy si poradí..Přeju ať se Vám daří a pozdravte sestřičku, Šárka:-)


následující denright arrow Má malá nesnesitelná lehkost bytí - 16. 7. 2012