Ivet mi nařídila, abych fotila týdny, až odjede, tak tu mám ještě jeden s ní, smutečný, černobílý. Ráno koukám za záclonu na ten krásný den, který začíná úkolem do školy a po obědě poledním klidem. Přijede teta, besedujeme a potom společně s Rosťovými silami řešíme nocleh. U tety a u strejdy, další beseda, volejbal k tomu a nad hlavami si lítá šťastlivec.