Mrkneme se dnes ve vzpomínce do Ostravy před 14 lety … tmavé, špinavé, zakouřené? … no posuďte to sami, v projektu Week of Life je ostraváků více a tak je s čím porovnávat. Prostředí, ve kterém žijeme se stává součástí našeho já a spoluvytváří naše životy. Možná i proto se pan Jan Há rozhodl zachytit ve svém týdnu atmosféru Ostravy, města, ve kterém se každý den probouzí a uléhá ke spánku. Ukazuje nám ji takovou, jakou si ji mnozí z nás představují. Tmavou, plnou kouře, se špatným životním prostředím kvůli velké koncentraci těžkého průmyslu. I přes maličko depresivní nádech je však cítit, že má tuto kolébku mnoha českých umělců a sportovců rád.

Také letos na jaře se důchodce Josef Písek z Havířova vydal do svého rodného kraje a opět svůj návrat zaznamenal zde v projektu Week of Life. Zvolil tentokrát lehce snovou úpravu, však ono to tam je tak trochu jako ze sna a z jeho záznamu je zcela zřetelně vidět, jak to tam miluje. Když ještě zdůrazníme, že cca 450 km dlouhou cestu absolvuje vždy sám svým autem a na chatě tráví zcela soběstačný několik týdnů, musíme hluboce smeknout. Je mu totiž 87 let a na jeho vitalitě se možná podepisuje také fakt, že na chatě ani nezapíná bojler a sprchuje se studenou vodou. Náčelníku velký dík a hodně sil do dalšího života.

V projektu Week of Life jsou týdny uživatelů celkem z padesáti zemí světa. Třeba také z Rumunska a tak se dnes podíváme k fotografovi Ionutovi z Bukurešti, který patří mimo jiné v prvním uživatelům projektu. Rumunský fotograf, který přináší typický týden plný kreativní práce, o které asi každý z nás sní. Pracovat s krásou, vytvářet krásu a ještě se u toho bavit. Jeho týden ale nepostrádá ani okénko do všedního života a každodenních povinností.

Poněkud tajemná Marshal z Višně si po sérii černobílých týdnů střihla nádherný barevný dokument. Je z výletu na Krétu, kam se v polovině června vypravila s maminou a neteři a společně si udělaly takovou letní dámskou jízdu. Věrní členové projektu Week of Life samozřejmě Marshal znají a vědí že její fotografické vidění je výjimečné a tento týden není v tomto směru žádnou výjimkou. Je v něm výborně zachycena letní středomořská pohoda a jednoho to zvedá ze židle, aby někam vyrazil. Týden je beze slov, která v tomto případě nejsou nutná, protože fotografie zde hovoří jasnou řečí.

Před 15 lety vyslovila redakce naději, že mobilní telefon se stane plnohodnotným nástrojem pro vytváření obrazové kroniky a ejhle, ono se to naplnilo. Kdo nemá mobil, jakoby ani nežil. A v případě dnešních náctiletých to platí dvojnásob. K nafocení svého příjemně ulítlého a hravého týdne ho ve většině případů použila i mlaďounká Annie Drbohlavová, která nás pozvala do světa mladší generace, ze kterého se nám tu pomaloučku začínají rojit svěží a vynalézavé sety. Horší kvalitu fotografií způsobenou použitím mobilu je nutné respektovat, důležitější je život na nich zaznamenaný a my jenom doufáme, že se mobil stane užitečným pomocníkem v případech, kdy nebude možné fotit normálním fotoaparátem.